Pohrajme si s papíry

Miluji designové látky  a ještě víc snad designové papíry. Obojího mám velké zásoby, protože nikdy nedokážu odolat a objednávám a nakupuji, abych měla z čeho tvořit.



Na zdi v obývacím pokoji mi visí 3 obrázky. Ty rámečky mi zůstaly po babičce. Líbí se mi, že je každý jiný a já jsem je mohla pomocí kousků papíru vyplnit milými obrázky.

Stačí si namalovat obrázek tužkou a pak už jen jednotlivé díly přenést na hezký vzorovaný papír. Kombinovat , zkoušet a pak lepit a lepit. Každý kousek papíru, ještě před nalepením patinuji razítkovací barvou. Já používám hnědou.

A když nemáte dostatek svojí fantazie. Spojte látku s papírem. Tak vznikl obrázek kocoura. Bude to hezká sada, třeba do klučičího pokojíčku. Obrázek na stěnu a polštářek. To malý milovník koček rozhodně ocení. :-)

 

Polštářek s řasením

Tak moc se těším na jaro. Snažím se ho přivolat malými barevnými drobnostmi v našem bytě. I tento polštář patří mezi moje přivolávače. :-) 

Látkové balerínky

Opět přicházím s něčím růžovým a romantickým. Látkové balerínky na takové to domácí povalování by se docela dobře hodily i vám.

Použila jsem šablonu nakreslenou na A4, pokud by jste si ji chtěli vytisknout.

Látkové kytičky

Látkové kytičky loni a letos.
Před rokem jsem vytvořila postup na látkové kytičky ze zbytků látek. Letos jsem se pustila do tvoření kytiček trošičku jinak skládaných. Oba dva druhy jsou rychle hotové, s malou spotřebou materiálu a do jara se jich dá stihnout opravdu hodně.

Kolečko přehněte na polovinu.

Obě strany ohněte do středu.

Sve spodní části prošijte.

Postupně spojte všech 5 lístků.

Obě kytičky namočte do krystalické soli, aby reaktivní barva dobře držela.

Do mističky si dejte jen malé množství vody a vyždímané kytičky do ní namáčejte. Stačí opravdu jen ťuknout lístečkem. Barva se sama rozpije hlouběji.

Obarvené lístečky zabalte do folie a nechte minimálně 2 hodiny barvu působit.

Poté propláchněte  a nechte uschnout. Kytičky uprostřed ozdobte, knoflíkem, nebo jako já spirálkou z Fima.

To on nám hlídá jezírko.

Šiju, šiju si botičky do sucha i do vodičky...
Tyhle verše možná uslyšíme od našeho jezírka, protože náš vodníček botičky nemá a v těch velkých mrazech mu musela být tedy parádní zima. :-) I tak neztrácí úsměv a trpělivě čeká, až ho první jarní teplé paprsky zahřejí na jeho růžovém nose. V tu chvíli si možná narazí na hlavu svůj slamáček a bude si užívat tu pohodičku a klídek, která na naší zahradě panuje.

Vodník je moje závěrečná práce z rekvalifikace, kterou jsem loňský rok absolvovala. Přikládám pár foteček mé téměř 30 hodinové radosti s hlínou.

Předlohou mi byl obrázek vodníka z knížky paní Klimtové, která je nejen spisovatelkou, ale hlavně autorkou krásných postaviček, které můžete vidět v její Pohádkové zemi v Pičině.

Na stole je vidět knížka paní Klimtové. Můj velký vzor. Vidíte postup, jakým se tvoří sedící postava. Nejprve sedátko, zadeček a pak teprve nožky. Kolínka zavřít naposledy.

Detail nožiček. Schválně jsem to všechno přeháněla, jak je vidět u palce, a vyplatilo se. :-)

A tady už se rýsuje bříško. No nebudete žádný svalovec. :-)

Do ručky pěkně slamáček, ten se může jednou hodit.

Velké uši,nos i kukadla. Knírek a dlouhé vlasy. Je to štramák!

Pak následovalo, dlouhé pomalé sušení pod igelitem a konečně přežah.
No bylo to napínavé čekání! Není se čemu divit, že jsem se bála. Takový vodomil a musel přežít teplotu blížící se 1000°C.

Nejprve přišel na řadu engobový bílý základ a pak barvítka a štětec do ruky. A malovat a malovat. To mě moc bavilo!

I ze zadu je frajer.

V den mé zkoušky. Ten klučina se musel cítit fakt dobře. Modrá hladina a všude samé oblázky  a mušličky z moře.