Žila byla jedna králičice. Byla moc krásná, ale žila sama.
S přicházejícím jarem si užívala sluníčka a darů přírody.
S přicházejícím jarem si užívala sluníčka a darů přírody.
No, králičice si užívala až moc, nemohla odolat ani jednomu lístečku, ani jedné květince a dokonce dostávala podivné chutě na větvičky. Její bříško se zakulacovalo čím dál tím víc. Dokonce si vždycky natrhala pár lístečků do svého pelíšku, aby ani v noci neměla hlad.
A jednoho večera dokonce litovala, že doslova sežere na co přijde. Bříško sotva utáhla a tentokrát jí i pořádně bolelo. Jenže ráno se všechno v dobré obrátilo. Už nebyla v pelíšku sama, ale ....
Ano, narodila se jí krásná králičí holčička, byla bílá a skoro celá po mamince.
Pár chvil na to, už byli v pelíšku tři.
I druhé mláďátko bylo mamince trochu podobné a tentokrát to byl kluk. Králičí maminka už ztratila slova, protože věděla, že na svět přijde ještě ....
Ano, ještě další a už poslední králíček. Byl to opět chlapeček a mamince byl podobný ze všech nejvíce. Mláďátka div maminku neumačkala. Králičice měla obrovskou radost a protože to byla tvořivá maminka, hned jim kolem krku uvázala veselé barevné mašličky.
A pak už si žili spokojeným králičím životem. Maminka měla pro králíčky spoustu mléka, protože si před jejich narozením dopřávala hodně šťavnatého lupení.
Ale přeci jen nám tady něco nesedí. Na začátku příběhu jsem psala o tom, že králičice byla krásná a žila sama. A jak to tak vypadá vždycky tomu tak nebylo.
Vyvstalo nám tu několik otázek, kdo je tatínkem králíčků a kde vlastně teď je?
Vyvstalo nám tu několik otázek, kdo je tatínkem králíčků a kde vlastně teď je?
Jedno je však skoro jisté. Barvu kožíšku tatínka, prozrazuje ocásek jednoho z králíčků. :-)
Králíčky jsem upletla podle návodu z nového Kreativu.