Tohle tvoření začalo tak , že jsem v časopisu Všechno co mám ráda uviděla návod na pletení z proutí. Zrovna jsme potřebovali ořezat dva velké keře vrby a tak mi bylo líto větve nevyužít.
Základ pro pletení je třeba si udělat ze silnějších větviček, dostatečně dlouhých. Vše je třeba důkladně spojit, nejlépe pomocí hřebíčků a kladiva.
A pak už proplétáme, vždy jeden prut shora, další zase zespoda.
Nechávala jsem je delší a pak odstříhala až po úplném dokončení.
Protože pruty nebyli úplně rovné potřebovala jsem je trochu zkrotit a tak jsem je vždy ke všem svislým prutům přivázala jutovým provázkem a pořádně utáhla. Oni se po seschnutí stejně trochu zkroutí.
Pletení bočních dílů mě bavilo více. Díly jsou menší, byly rychle hotové a hezky drží tvar. Tady už jsem nemusela jutový provázek používat.
Dlouhé a krátké díly jsem k sobě kolmo postavila a tentokrát je svázala tenkým drátkem, který jsem několikrát protáhla a obtočila podél celé spojené části.
Nakonec jsem udělala pouze takové dva kryty na přední stranu mých dlouhých truhlíků. Parapety nejsou tak hluboké, aby se na ně vešel obal ze všech čtyřech stran a navíc si myslím, že je to zbytečné.
No co myslíte?
Uvidím jak to s proutky dopadne po seschnutí. Možná plánuji, že je poté přebarvím.
Pokaždé mívám u bylinek cedulky, ony truhlík trochu oživí a když pošlu při vaření dcerku pro nějakou tu bylinku, rozhodně vím že to nepoplete. :-)
Takhle to vypadá, když vezmu do ruky papír a tužku a začnu plánovat nové věci k řezání. Někdy je to dlouhé plánování, ale tady byla volba jasná hned. Kytičky to vyhrály na plné čáře.
Cedulkám jsem ještě pomalovala okvětní lístky a vše jsem důkladně přelakovala.
Horní část je z topolové překližky, spodní zápich je z buku, který mnohem více vydrží. A díky přelakování vydrží i vygravírované nápisy, které mi jinak na slunci každým rokem vyšisovaly.
V obchůdku mám zápichy k bylinkám již několik let, ale tyto jsou zatím první, které jsou ošetřené lakem a tedy dlouho vydrží.
Žádné komentáře:
Okomentovat